Není nic neobvyklého, když si lidé půjčují peníze v bance a jsou ochotni za to zaplatit nemalé peníze. Pokud jde však o jejich vlastní finanční prostředky, nemá většina lidí téměř žádné ambice a nechávají peníze "ležet ladem" či vydělávat zoufale málo. Proč tomu tak je a je to chytré?
Je celkem s podivem, kolik lidí je ochotno si půjčovat peníze v bance či jinde a platit za to třeba 10% či dokonce 30% ročně. A současně, pokud mají volné finanční prostředky, nechávají je "vydělávat" a spokojí se s ročním "zhodnocením" 1% či maximálně 3%. Pokud lze tedy vůbec hovořit o nějakém zhodnocení, bereme-li v úvahu inflaci. Není něco špatně? Nemělo by to být přesně obráceně?
Upřímně řečeno, pokud si podívám na své finance před 10 či 15 lety, postupoval jsem stejně neobratně. Platil jsem hodně a vydělával málo. A to není moudré. Naštěstí, pokud se na to člověk trošku zaměří, průběžně o svých financích přemýšlí a dále se vzdělává a hledá cesty, ten poměr (vydělané/zaplacené) lze relativně rychle "otočit" ve svůj prospěch.
Ve skutečnosti je celkem jedno, kolik kdo vydělává jako zaměstnanec, podnikatel či rentiér. Jde především o ty "poměry", které buď pracují pro vás nebo proti vám. K čemu je dobré, když někdo jako zaměstnanec vydělává třeba 50.000,- či 80.000,-Kč měsíčně, když všechny ty peníze hned utratí, nic mu nezbyde a ještě se dále zadluží bance a zadluží se draze. Ideální způsob jak zůstat v "krysím závodě" po celý život. (A to ještě nehovořím o tom, jaké nesmysly a zbytečnosti si lidé kupují.)
Je také celkem lhostejné, jakým způsobem se rozhodnete svůj záměr zhodnotit své peníze realizovat. Já miluji burzu a akcie. Ale můžete svého cíle dosáhnout i jinak (dluhopisy, nemovitosti, pozemky, investice do vlastní firmy atd...). Podstatný je výsledek.
Takže. Buďte chytří. Vaše peníze jsou jako vaši zaměstnanci. Tak je nenechávejte celé roky zahálet a buďte na ně přísní, musí se vám vyplatit.
Plaťte málo a vydělávejte hodně. Není lepší cesta k nezávislosti. A možná vás to začne také bavit :D
Majky: Pane doktore, s tímhle musí souhlasit každý, kdo má alespoň minimální teoretickou finanční gramotnost. Problém je ale v tom, že u většiny populace zůstává jen u té teorie. Touha mít hodně peněz hned je potom žene k uzavírání "výhodných" úvěrů. V anketě klikne na ANO, vnitřně je uspokojen, že není finanční negramota a jde se podívat která banka nabízí konsolidaci dluhů, aby místo 10 000,- platil 6 000,- a že by utáhl platit ještě něco dalšího, menšího, protože si potřebuje koupit novou plazmu.
Mluvím z vlastní minulosti (zkušenosti) a změna vlastních návyků vyžadovala obrovskou spoustu úsilí a energie. Sám jsem si naplánoval cestu na vnější okruh. I když to bude cesta dlouhá, věřím, že se z toho krysího závodu dostanu.
Na Vašich stránkách nacházím cenné informace ale dnes jsem byl překvapen touto větou: když někdo jako zaměstnanec vydělává třeba 50.000,- či 80.000,-Kč měsíčně. Vím, že to je příklad, je tam to slůvko třeba, ale zajisté i Vy uznáte, že pokud tohle přečte člověk řadící se k průměru, jen se rozčílí, mysl se mu zatemní nad výší sumy a není schopen dál přijímat jakékoli další informace. Myslím, že by bylo vhodnější držet se reálných čísel.
Tohle je můj názor a věřím že pro Vám poslouží jako zpětná vazba.
Hýsek: Děkuji Vám za to upozornění. Vím, jaká je realita. Největší část lidí v naší zemi vydělává, předpokládám, tak 15.000,-/m. Váhal jsem, jakou částku tam mám napsat. Nakonec jsem napsal částku záměrně větší, protože jsem chtěl naznačit či demonstrovat, že i s takto výrazně nadprůměrným platem může člověk skončit jako žebrák. Protože jsou lidé, kteří jsou schopní těch např. 50.000,-/m vydělat, ale utratí 70.000,-/m. Jak to nakonec skončí je asi jasné. Stejně tak se najdou jistě lidé, kteří vydělávají měsíčně 10.000,-, ale utratí 20.000,-. Skončí to stejně špatně.
Jinak jste velmi pěkně popsal proces zadlužení.
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————
